Po smrti krále se Západozemí neponoří do otevřené války, ale do ticha plného podezření. Trůn zůstává prázdný a jednotlivé rody si začnou vyměňovat „laskavosti“ místo mečů – sňatky, rukojmí, dluhy a staré sliby. Zatímco šlechta hraje pomalou, vyčerpávající hru nervů, obyčejní lidé si poprvé všimnou, že hlad a strach zabíjejí spolehlivěji než bitvy. Největší moc tak postupně získávají ti, kteří nejsou vidět: poslíčci, správci, léčitelé a vyzvědači.